On se při tom cestování s dětmi musí člověk trošku přecvaknout na jinej režim. Že sice jedu "jenom" do krkonoš a víc než těch pár kiláků se nezvládne, ale zato budu znát každej šutr, dám si maliny u cesty a večer budu vyfluslá takjakotak.
Přiznávám se, že mi min. rok trvalo, než jsem se na aktivity s dětmi přeorientovala a naučila jsem se, že se mi to pak i líbilo. Ale minimálně půl roku jsem seděla, čuměla do zdi (nebo počítače) a kejvala se ze strany na stranu a dumala, co jako mám dělat, když vlastně nic z předchozích aktivit nemůžu.

takže dělám jógu, pěstuju kytky, jsem pohlreich v sukních apod.

taky patřim k těm, co maj potřebu běhat po nepálu...