Mám skoro 14tiletého syna s dg. "Aspergrův syndrom - mírná diagnostika" - než jsme se k tomuhle "dopracovali", vystřídali jsme od 4 let moc psycholožek (včetně dr. Šmardové, která je velkou kapacitou v oboru dětské psychologie - ale ani ta si tenkrát ani v těch 4 letech ještě nebyla jistá).
Tuto diagnozu mu stanovili na začátku 5. třídy v SPC Štolcova - patří to pod APLA - JM.

Jak popisuješ ty projevy u svého syna - tak tohle můj syn vůbec neměl, nicméně - učitelky ve školce mi také mockrát říkaly, že takové dítě ještě neměly...a taky že se jim vryl hluboko do paměti, že na něho jen tak nezapomenou...

U něho byl/je problém ta sociální dovednost - odmalička si naprosto vystačil sám, nevyžadoval nějaké mazlení, hodiny a hodiny se dokázal zabavit úplně sám svým "světem" a nevyžadoval přítomnost dospělých (nebo nás rodičů). V podstatě jsem měla za to (a okolí mě v tom neustále utvrzovalo), že je to nejhodnější dítě pod sluncem. Byl vážně úplně zlatý - neječel, nedělal scény, neměl žádné "období vzdoru" - to vůbec neznám...
Ale právě ta jeho úplná uzavřenost, neschopnost navázat kontakt s druhými (obvyklou formou - jako třeba pozdravit apod..), neuměl vyjádřit, jestli je mu dobře nebo špatně, jak se cítí...., s dětmi si nehrál absolutně vůbec, ve školce fungoval jako "samostatná jednotka" - vzal si nějaká čísla nebo písmena a na celý den mu to k hraní stačilo. Prostě vůbec nevyžadoval nějakou společnost druhých...Strach ze školky jsem měla tenkrát v těch 3 letech šílený - jak to prostě celý den zvládne sám..ale opak byl pravdou - on to ZVLÁDNUL, protože velice brzy pochopil ten SYSTÉM, jaký má školka celý den zaběhnutý a to mu stačilo.

Teď je to tak, že má svoje specifické zájmy - má obrovský zájem o dopravu, o mhd, chodí do dopravního kroužku, tam se cítí jako ryba ve vodě, zná nazpaměť všechny spoje, kam jedou, typy tramvají, autobusů apod., jezdí i sám na různé trasy - jsem strašně ráda za ten Dopravní kroužek, protože to je v podstatě jediné, co ho zajímá....i střední školu budeme vybírat, aby to co nejvíce pasovalo na tu dopravní oblast...

Stálým problémem je "střet" s vrstevníky - ve škole, to řešíme pořád něco. Tím, že syn je vlastně hrozně "hodný" a takový dobrák, tak se často stává terčem posměchu a takové psychické šikany, škola to bohužel neumí dost dobře uhlídat...navíc má smůlu na nejhorší kolektiv na škole po stránce charakteru děcek...

Ale říkám - na prahu té školkové docházky mě učitelky pořád upozorňovaly, že prostě jiný JE. Měl hodně problémy se sebeobsluhou - obléct, jíst příborem, chodit do/ze schodů atd....Tohle se všechno časem srovnalo a naučil se.

Já měla zato, že Aspergrův syndrom je diagnostikován podle problémů v té sociální oblasti - komunikace s ostatními atd...ale ty projevy fakt mohou být různé. těžko říct.

Ještě jsem chtěla napsat, že teprve u mladšího synka jsem poznala, co to je v podstatě "normální" dítě - živé, komunikující, mazlící, tesknící po mamce ve školce, rozdováděné, hrající si s dětmi atd. atd....Je pravda, že ten starší prostě JE JINÝ