Pokud žena odmítne uvařit, protože manžel zapomněl opravit pračku, je to vyrovnaný stav věci, takže žádné násilí.

Pokud žena vaří večeře z lásky a s vědomím, že je třeba udržet živitele ve formě, není to násilí, pokud je ovšem k vaření večeří nucena jakýmkoliv nátlakem, už tam může nějaká forma násilí být.
Jenomže taky nemusí a může se jednat o vcelku oprávněný požadavek - právě z důvodu toho udržení ve formě pro účely uživení rodiny, tedy zisku pro celou rodinu.

Nelze automaticky vnímat jako násilí určité omezení, vyžadované fungováním rodiny, ať už je to docházení do zaměstnání, nebo domácí práce.
Na druhou stranu vyhnat manželku s chřipkou z postele za účelem uvaření věčeře už s násilím hraničí a pokud se to děje opakovaně, klidně bych to do kategorie domácího násilí zařadila.