Proto jsem si pohlaví dítěte raději nechala vždy říct co nejdříve. U ní to je prostě asi o tom, že si vysnila malou osůbku, dítě..jakoby už žilo, bylo s ní a najednou jakoby umřelo a byl někdo jiný. Musí se z toho asi vyplakat. Vím jak je to zákeřný si představovat konkrétní dítě. U prvního dítěte jsem si myslela, že to bude kluk a když jsem zjistila, že to bude holčička, byla jsem taky tak divně překvapená. Vždy jsem si snažila nic moc nepředstavovat, protože ono to miminko je nakonec stejně jiné než si vybájíme.