To je obtížná situace.
Pro mě by bylo důležité to, že se jedná UŽ o 8. týden, tedy je velké dítě s nožičkama, ručičkama, srdíčkem, byla jsem nedobrovolně svolná jedinkrát v životě podstoupit miniinterrupci a i z toho jsem měla trauma několik let. Kývla jsem jen proto, že jsem v té době byla dost nemocná a užívala léky.

Chlap asi tomu pocitu, že v ženě roste miminko a že k němu má už odzačátku vztah, asi moc neporozumí...
Spíš to možná bere z praktického hlediska - dvě děti a tři skoro po dvou letech od sebe je rozdíl. Další doba na mateřské bez jednoho chybějícího platu. Další probdělé noci.
Jenže pokud tě "donutí" na potrat jít, zůstane to mezi vámi...
Držím palce, ať se dohodnete a ať všechno dobře dopadne.

Já bych byla za miminko, když už dorostlo nenápadně až do 8. týdne, chce se narodit a dělá pro to maximum, tu šanci na život bych mu nebrala.