Ahoj, tak už dosti zoufalá od středečního odpoledne ležím v posteli se zřejmě virovým zápalem plic - podělil mne synek, u kterého to mělo podstatně lehčí průběh - už třetí den byl bez teplot a ATB dostal ten třetí den jen kvůli poslechovému nálezu - preventivně.
Jsem blbá - v rekonvalescenci jsem za něj dojídala, tak asi z toho (celkem byl doma týden a půl - v podnělí půjde do školy - má jen lehký kašel)...
Mě to sklátilo přesně 14 dní po tom, co odpadl on a stejně náhle jako jeho... Ještě ráno jsme si s malou vyšli v šátku kolem baráku a odpoledne už jsem byla k.o.

Co mě ale trápí jsou ty teploty - nejdou přes 39 ale jsou dosti urputné - teplotu ode dneška srážím po cca 5-ti hodinách s tím ale, že vždycky naměřím tak 38,9 už tak po 4 hodinách. Trvají tedy už 3,5 dne a i ráno si naměřím tak 38,5 stupně.
K tomu ještě kojím - malé bude za 10 dní 8 měsíců - takže nějaká separace je vcelku dosti nemožná - pominu-li kojení, tak i proto, že s tatínkem vydrží tak max. 2 hoďky, déle beze mne ani náhodou...
První dva dny jsem měla navíc i strašlivou zimnici, kterou jsem dokázala "rozehnat" jen v horké vaně, a k tomu všemu ještě i děsnou bolest hlavy - na dnešek v noci, když jsem po 7- mi hodinách konečně usnula, mě malá probudila po půl hodině spánku na kojení (spí se mnou, nemám odvahu ji odložit do postýlky a v té horečce s ní jakkoli manipulovat)... a mě začala hlava třeštit takovým stylem, že jsem měla obavy, jestli nemám snad zánět mozkových blan.... naštěstí to po dalším panadolu a ledových obkladech do 2 hodin odeznělo, ale byla to fakt síla. Nemohla jsem sedět, stát, nic - zpocená jsem byla, jako kdyby na mě někdo vylil kýbl s vodou, noční košile i povlak šly ždímat...
Strašně špatně se mi taky spí - spíš mám jen zavřené oči a jsem pořád napůl vzhůru - nejde mi zabrat...

Tyvado - kdy to jako přejde? Kašel mám lehce produktivní, ale nic hrozného, kdyby šlo jen o ten, tak bych vůbec nevyhlásila "chorobu", plíce ani tak moc nebolí při nádechu, spíš mě občas píchne pod žebry při pohybu-sehnutí atp.
Rýmu mám lehoučkou, ale jen vodovou ...

Manžel, když mě včera viděl a když volal na pohotovost, se už dost zalekl a začal se o nás komplet starat - viděl mě totiž od středy jen pod "analgetikama" a prý jak simuluju.... no, včera ho to dost viděsilo.
Já si ty zimnice vždycky nějak odtřásla v noci bez jeho asistence, ale včera s tou hlavou se to nedalo

Nemáte s tím někdo zkušenosti?

Od synka to mám sichr - za celou dobu jsem byli jen v pondělí na zdravotní procházce, na chviličku jsem se tedy zastavili v Lidlu na nákupu, ale byli jsme venku do 10-ti minut - prostě rychlovka....