Včera se k nám sjelo příbuzenstvo, měli jsme oslavu mého a matky svátku. Vše bylo ok, než se k nám vřítila sestřenka. Její matka už tam seděla a oni si spolu nerozumí. Prostě se hádají kvůli tomu, že sestřenka byla nevěrná manželovi, se kterým má teď už dospělé kluky, a tak se rozvedli. Ona se pak dala dohromady s milencem, který byl také zadaný, no a to nemůže její máma přenést přes srdce. Navíc i její matka je rozvedená, má jiného chlapa, jsou spolu už dost dlouho ale on na mojí sestřenku taky pořádf nasazuje. No skrátím to, sotva sestženka přišla, její máma odešla a mezi dveřma nám ještě řekla, že jsme neupřímní, protože jsme jí neřekli, že tam sestřenka bude. Pardon ale my jsme to taky nevěděli, že přijede. No hrůza, potom ještě nám mezi dveřma řekla, že odchází proto, aby sestřenky partner mohl dovnitř, asi si myslela, že čeká někde v autě až její máma odjede. No a tím to začalo, máma se neudržela a o těch tety průpovídkách řekla přede všema sestřence a celý večer se neprobíralo nic jiného, než sestřenky vztah s její mámou, její problémy. Hlavní slovo měla samo sestřenka. Všichni jí chápali, byli k ní milí. Když odjela, tak se mě zeptali na to, proč se se mnou můj přítel rozešel a když jsem se chtěla taky vypovídat jako sestřenka, hned mi dali najevo, jak je to nezajímá. No jako hodně mě to mrzelo, proč je sestřenka zajímá a já ne? Je tohle vůbec normální? Pak se divte že píšu na Rodinu, když ani vlastní rodina mě nevyslechne a když už se tedy uvolí mě vyslechnout, tak se všichni postaví proti mě, jako kdyby ten rozchod byl jen má vina. Docela mě to naštvalo, byl to můj a matky svátek, tak jsem nějak nepochopila proč mám poslouchat sestřencčiny problémy. To je jako kdybych já o jejích narozkách kecala o tom, jaké mám psychické problémy, jak mám problémy s ledvinama, jak mě odkopnul chlap... Koho by to zajímalo? Kdo by se vcítil do mě? Nikdo.