Děkuji za rady, tato se mi zdá rozumná. Asi jsme moc upjatí. Já to beru podle nás, co si pamatuju, chodily jsme se ségrou spávat jako děti po večerníčku a nepamatuji se, že by v tom byl nějaký problém. Manžel prý taky tak chodíval. Jsme teda už starý páky a komunistické děti, ale dřív to tak bylo. Zavedeme tedy to, že bude ležet v postýlce, ať si klidně i hraje, ale potichu a sama.