Neříkala bych jí, že musí SPÁT. Ale musí ležet a být tiše (aby nerušila ty, kdo spát chtějí. Dovolila bych jí poslouchat tichou hudbu, nebo pohádku na kazetě či CD-čku (ale jen po tmě - zvuk, žádné koukání na film). A hlavně bych se s ní nedohadovala, nebyl u ní věčnost a tak. Prostě umýt - vyčůrat - vyzoubkovat - povím pohádku (nebo zazpívám písničku - nic divokého! a dobru noc. Zhasnu, tiše pustím hudbu či povídání a jdu pryč. Na naše holky to platilo - zaposlouchaly se a při tom usnuly.