Pokud se rozhodnes pro potrat kdyz tve pocity jsou takove jak popisujes, s nejvetsi pravdepodobnosti se tim traumatizujes a tezko rict jak to ovlivni vas vztah, ale i tebe a tvou roli jako matka. Obavala bych se, ze negativne. Pokud si dite nechas a manzel skutecne odejde, zustanes sama se 3 detma, take je otazka, zda to zvladnes, predevsim psychicky. Financne samozrejme take, ale v tomhle zustava zodpovednost na vas obou jako rodicich, i kdyz je jasne, ze to bude narocne, ale nevidela bych to jako nejvetsi problem. Pro to nenarozene to take neni nejlepsi start do zivota, sourozenci prijdou o rodice jako par. Adopce je dalsi moznost, jestli na to mas, mas muj obdiv, v tom pripade bys zachranila dite, ale tobe dobre take asi nebude. A nezapomen na to, ze tve dalsi dve deti budou vedet, ze jsi tehotna a mohly mit sourozence. At uz jakkoli, neni zadne dobre reseni v te situaci.Jako zena tak ci tak budes nest dusledky, ale manzel pokud odejde podle me prijde jeste o vic. Ale jeste je nadeje, ze manzel casem zmeni postoj, treba nakonec az budes v pokrocilejsim tehotenstvi, nebo az uvidi, ze se deti tesi na sourozence, nebo az budes mit dite v naruci. Drzim palce!