Ještě je řešení v takových opravdu pozdních případech jít si lehnout rovnou s ní, uklidní se spíš a dost možná usne současně s rodičem. Anebo si s ní jít lehnout už dřív, a pokud potřebuješ ještě něco udělat, dát si budíčka třeba za půl hodiny, hodinu. Ale radil bych dělat to výjimečně, aby se jednou náhodou neprobudila a nezjistila, že rodič tam není. Je lepší, když ví, že rodiče nejsou u ní, ale jsou tam a tam, prostě blízko. Jo a taky mne napadlo - nevím samozřejmě, jak je to u vás - hlavně po ulehnutí žádné "chození po špičkách", záměrné ztišování činností apod. Hluk samozřejmě ne, ale zvuky běžného provozu domácnosti by měly být slyšet, paradoxně uklidňují, dávají signál, že všechno probíhá obvykle, tak, jak má, všechno je pořádku. Výrazné ztišení nabuzuje k ostražitosti, a ta jde proti usnutí.