My to tak měli jako děti...

Matka na nás tři sama, babičky na druhém konci republiky. Zvládala to, i když já až jako dospělá jsem pochopila, že to musel být hnusný záhul.

Jako děti jsme ovšem musely být samostatné - sami jsme chodili do školy, ze školy, sami si dělali úkoly, měli jsme rozpis domácích prací. Neměli jsme teplé večeře (ale nikomu to nevadilo), vařilo se jen o víkendu, přes týden max. topinky nebo míchaný vajíčka, jinak jsme samozřejmě měli teplý jídlo ve škole. Rozhodně jsme neměli sterilně čistou domácnost. Nepamatuju si, že by byla nemocná. Jediný oddech asi měla, když jsme jeli v létě na tábor nebo k babičce na prázdniny.

Bylo to v pohodě, nemám na to dětství žádné blbé vzpomínky, prostě to tak bylo.