Přidat odpověď
Jídlo nechce, pití nechce, v kočáru být nechce, utíkat vám pro změnu chce, rozinky chce, házet jídlo ze stolu ...
Přijde mi, že mu vyklízíte pole, řídíte se jenom jeho "potřebami" a on utahuje šrouby, kor když vidí vaši sníženou schopnost zasáhnout a pravděpodobně také zvýšené množství nervů, které už jsou ve vědru.
Vysvětlovat mu dokola nějaké abstraktní nebezpečí nemá cenu, podobně jako třeba nemá cenu mně vysvětlovat rozpínání vesmíru, nebo proč je lepší béžová halenka a ne slabě broskvová blůzka.
Některé věci zkrátka musí probíhat podle vás, ať se mu to líbí nebo ne. Píšete, že máte 2 měsíce před porodem - tedy poslední dva měsíce, kdy se s tím dá něco dělat. Pokud do toho říznete, počítejte s přechodným zhoršením úplně všeho a utěšujte se, že to děláte pro větší klid, až se narodí druhý potomek.
Na kdovíjaké snídani asi nemá cenu trvat, pokud mu metabolismus startuje později, ale musí se ráno pořádně napít. Pak je čas na hraní, na úklid, na další jídlo, na nějakou povinnost (i kdyby to mělo být zapínání vypínače na pračce, myčce, počítači, uklízení příborů do šuplíku ...) Zkrátka nastolit režim a dodržovat ho.
Předchozí