snažíme se jí vycházet vstříc a mít pochopení. Ale samozřejmě to má i své hranice.
Věnuji se ji nadstandardně. Ve školce spí jen vyjímečně,jinak ji beru domů, hrajeme společesnké hry, přečetly jsme spolu od jejího 1 roku snad 150 knih ( v průměru 3 knihy měsíčně), hrajeme si s písmenky, učíme se. Sama začala číst, vánoční přání Ježíškovi napsala.( chce boty
)
Od malička byla takové na mně visící a neurotické dítě. Naopak když má zábavu a program, je nejspokojenější, vydrží hodiny u knih a her.
Naše paní psychiatrička říkala, že je zřejmě ADHD syndrom má.