Takhle to měly dva naše děti za čtyř. Stály (postavily se) samy v postýlce okolo 6ti měsíců, na konci devátého už chodily.
Jedna doktorka mi nakázala, abych stojící dítě vždy "srazila" k zemi...použila tento obrat . syna to vždycky šíleně naštvalo, ale povzbudilo ho to k tomu, aby se zase co nejrychleji vyšplhal dos stoje.
Následky nemá žádné, dcerka má trochu skoliozu, ale myslím, že ta bude mít u ní jinou příčinu. Oba mají dost vysoké IQ a oba byli velmi velmi náročné děti - náročné na čas, pozornost ...zůstali až dodnes.
S těmi dvěma pomalejšími a klidnějšími je lepší domluva a pořízení.