Můžeš kroutit hlavou... ale já to zažila. Co je horší - snažit se a miláčku sem, miláčku tam... vařit, uklízet, nakupovat a dělat vše tak, aby děti nic nepoznaly - a zhroutil se jim život po vánocích, nebo aby zjistily, že je něco špatně teď a přesto jim mamka v rámci možností udělala krásné vánoce?
Můj otec si myslel to samé - bude bydlet doma, manželka se postará o vše, on bude jak na hotelu, po městě se vodit s milenkou, doma nehnout prstem, chodit s milenkou do divadla a manželka bude makat v rodinné firmě, aby milenka nemusela hnout prstem...Občas je pak potřeba manželku hlasitě pokárat, protože dneska nevyluxovala a má pod židlí prach, nakoupit hlavně sobě, seřvat ji, že nemá vyžehlenou košili, co si chtěl vzít, prohlásit, že doma není co k jídlu a vyrazit s milenkou do restaurace a že složenky si má zaplatit sama, protože on právě nemá peníze....Mamka se zpočátku snažila, ale věř, že jsme to poznali hned. Když ti někdo zlomí srdce, tak to naštvání a červené oči prostě znát jsou. Všichni jsme si oddechli, když zjistil, že doma hotel nebude, klid mít nebude a manželka chce aby odešel - po půl roce se odstěhoval a bylo to pak super - byl klid.