Syn se kolem roku bál rychlého mizení. Když se něco rychle pohybovalo a zmizelo... třeba někdo rychle prošel za dveřma a hned byl zas pryč, nebo v Bobovi a Bobkovi jak je ten díl se závody, kde Boba a Bobka honí pes i s boudou a nějak rychle zmizí za živým plotem...
Loni (3r) se strašně bál veškerého hmyzu, to bylo utrpení, protože na zahradě byl celý léto vypleštěnej z toho, když metr od něj proletěla moucha, třeba k berušce se nebyl schopen přiblížit na míň jak dva metry, jinak třesení, řev, hysterák... Měli jsme v ruce kudlanku a ona na něj přeskočila a to ze strachu málem zkolaboval. Letos (4r) úplnej opak, berušek zásadně pět v dlani, doma tři druhy housenek na odchov, včely hladí po prdelce, brouky zlatohlávky sbíral z kytek, celej rok jsme místo pohádek na dobrou noc museli číst atlas motýlů. Jo a kudlanky letos taky muchlal samostatně v ručičkách naprosto beze strachu, i doma ji měl ve sklenici