V den smrti byl Havel podle Holíkové v dobré kondici a mluvil mnohem zřetelněji a lépe než den předtím. „Ráno jsem jeho lékaři, se kterým jsme jeho stav pravidelně konzultovali, psala, že je v dobré náladě. Dohodli jsme se, co mu mám dát za léky, natáhla jsem je do injekce, léky jsem nachystala...“ popsala řádová sestra.

Na dotaz, jak probíhal poslední den, sestra uvedla: „Byli jsme tam jen já a paní Dagmar. Já jsem převzala službu v sobotu večer, mluvila jsem s ním několikrát v noci, když nemohl spát.“
"Ještě den předtím plánovali Vánoce. „Poslední věta, kterou jsem od něj slyšela, byla: ‚Já chci ještě spát, přijďte tak za hodinu‘. Což běžně dělával. Když jsem tam kolem deváté hodiny byla, ještě spal. Když jsem ale přišla v půl desáté, zdálo se mi, že se jeho dech zpomaluje a stává se mělčím, že se něco mění... Takový dech mají lidé, kteří se blíží smrti. Záhy mezi 9:45-9:50 najednou přišla chvíle, že se už nenadechl. Bylo to, jako když zhasne svíčka, tak tiché,“ uvedla Holíková.

Když se přesvědčila, že je bývalý prezident mrtev, šla za Dagmar Havlovou, která už byla na cestě do pokoje a říkala, že ví, co jí jde říci. „Zůstali tam o samotě a já jsem šla volat doktoru Bouzkovi,“ uzavřela sestra Holíková."



Vkládala jsem sem tyto citáty 5.10. v den nedožitých sedmasedmdesátin Václava Havla:

„Nejlepší myšlenka je ta, která ponechává vždy určitou skulinu pro možnost, že všechno je současně úplně jinak.“


„Nejlepší cestou k vlastnímu neštěstí je zakrývat si oči před neštěstím jiných.“


„Člověk by se měl chovat tak, jak si myslí, že by se měli chovat všichni.“


„Naděje je stav ducha, který dává smysl našemu životu.“

„Lhostejnost k druhým a lhostejnost k osudu celku je přesně tím, co otevírá dveře zlu.“

"Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí"


Že pravda a láska nevítězí nad lží a nenávistí, vidíme všichni. Úplně asi nezvítězí nikdy, ale nesmí zvítězit ani lež a nenávist, takže je třeba ten věčný boj provozovat stále.
Za ty dva roky, co Václav Havel odešel, je citelně znát, jak moc nám tu chybí.
Kéž by se vynořil někdo jemu podobný...

Vyhrňte si zítra nohavice - je to hromadná akce, nebo zapalte svíčku a vzpomeňte na humanistu, filosofa, spisovatele dramatika, zdvořilého, skromného a především nesmírně hodného a dobrého člověka.

Nám předloni hořela uprostřed adventního věnce až do Štědrého dne.


Václave, mnoho lidí vzpomíná. S úctou a radostí. Kdybys mohl, přimluv se tam nahoře za tu pravdu a lásku, ať to tu není jak v zakleté zemi.