Jakoby bys psala o mém synovi. Ten starší byl dle popisu to samé, teď studuje VŠ.
Nejmladší jde v bráchovo stopách. Ráno u nás vypadá tak, že ho odnesu do obýváku, někdy se nají sám někdy to do něj narvu já a musím ho oblíct,dotáhnout do koupelny a jde se do školky. Na školu jsem teda zvědavá, to náš čeká za rok.
U staršího byli první tři roky ve škole očistec, pak si to nějak sedlo.

Rozdíl ale vidím ve velké pomoci manžela, důslednost, režim, což víš, dodržuju, i když občas jsem unavená a povolim víc, než bych měla a hned je to poznat.
Manžel je v tomto směru velká opora, hodně se mu věnuje, hned jak přijde z práce bere se malýho, on potřebuje zabavit, když má činnost, je dobrej, když se mu nevěnujem, tak by nejraději tv a pc, nejlépe obojí najednou a to jako ne-e.

Radím tedy zapojit chlapa, jinak se zblázníš.