teda koukám, že jsem opravdu vděčná za to, že jsme mohli dát dětem zkušenost s "multikulti" zahraničím. Tady se děti jmenují tak různě, že vůbec nemáme tucha je-li jejich jméno zdrobnělina, přezdívka, správný či nesprávný tvar - prostě se dívka představí jako Natania, tak je Natania a nezkoumám proč není Natalia nebo Natalya nebo ještě jinak, kluk řekne že je Ruhi tak je Ruhi. Když je dívka Ayuko a dcera se ptá jestli jí může říkat Ayuka, tak řekne že ne, protože se jmenuje Ayuko a je hotovo, nikdo to dál nezpochybňuje a nezkoumá.
Fakt by mi vyhovovalo, kdyby i v ČR jméno osoby brali lidi jako fakt, a ne jako nějakou asociaci nebo aby měli pocit že ho musí nějak opravovat či napravovat.