Já bych třeba pro začátek zvolila dnes už víceméně ignorovaného pudla střední velikosti (máme trpasličí, ujdou dost, ale je to kus od kusu, jedna fena chodit nechtěla, druhá je nezmar, střďáci jsou velmi sportovní). Jsou velmi snadno vychovatelní, nelínají. Jen se musí stříhat, ale i to se jde naučit.

Kokršpaněl je u mnohých hodně oblíbený, dnes už taky ustoupil do pozadí v oblíbenosti. Já je moc ráda nemám, ale kdo je kdy měl, tak si je jen chválí.

Pak knírač, opět nejlépe střední, ale zažila jsem i malého, co taky vydržel všechno, ale prostě když je požadavek na střední velikost, tak střední. Potřebuje tedy pevnou ruku, musí se stříhat, ale u mě jeden z favoritů.

Prvního psa bych si pořídila s PP od chovatele, už jenom proto, že pokud pejsem z nějakého důvodu rodině nesedne, je komu ho vrátit. Plus chovatel většinou funguje i jako poradce do začátku (a pokud ne, pejska bych od něj nepořídila). Pejsci z chovatelských stanic bývají dobře socializovaní a je zde největší pravděpodobnost, že pejsek bude povahově odpovídat zvolenému plemeni.