Antheo,

takže pokud není možné někomu pomoci beze zbytku, tak se nemá cenu o to vůbec pokoušet?

IMHO tu nejde o to dostat se do stavu "jako by se nikdy nic nestalo", to ani nejde, ale jak to, co se kdysi stalo, zpracovat tak, aby od toho člověk přestal odvozovat spousty dalších věcí, které mu brání plně žít (nevím, jak to líp napsat).

Asi jako když si někdo komplikovaně zlomí nohu, tak není možné tu nohu dostat do stavu, jako by nikdy nebyla zlomená, ale přece si neřekneš "tak když tohle nejde, tak nemá cenu vůbec chodit k doktorovi"? Když si necháš pomoct, tak třeba ta noha bude trochu kratší nebo se bude o něco hůř ohýbat, ale pořád bude funkční a bude možné na ní chodit. Kdežto když pomoc odmítneš, tak ti sroste křivě nebo vůbec a bude tě bolet každý krok... fakt myslíš, že "když to nebude dokonalé, tak to nemá cenu"?