Jediný, co chtěla, bylo najít si stabilní vztah a najít tu citovou oporu. Nechtěla o tom s tím člověkem furt mluvit, proboha. Chtěla to cítit.
No a wo tom tady celou dobu mluvíme, že jo Mlho, pardon Monty
cítit oporu kdykoliv bude třeba, vztah na který se dá spolehnout, ať ho dá kdokoliv, ne být klient od-do
terapeutovi když zavolám, že jsem v průseru a psychicky na dně, protože má nějaký flashback do minulosti, tak kvůli mě v sobotu do práce nepůjde
a už je tu podmínka, je to "vztah", který má jasně dané limity kam až můžu zajít a na co se můžu/nemůžu spolehnout
jasně, klient si může dát lexauriny a vydržet tenzi do dalšího týdne a pak zkusit odborníka kontaktovat, nebo se nechat hospitalizovat
to nezlehčuju, to tak prostě je, žádný profesionál tu nebude pro mě, když budu potřebovat, jako je třeba i jen dobrá kamarádka