Lízo,
a jak to očekává - podle tebe? Nebo jak by se to mělo projevovat?
To mne fakt zajímá.
Já se dost cíleně obklopuji lidmi, kteří mají/měli problém, nebo ještě líp, s lidmi, co jsou schopní ty problémy přiznat, mluvit o nich, připouštět si je a nezavírat je do černý skříňky. Když najdeš "dynamické trauma", otevře ti to cestu, jak s ním pracovat a jak ho "léčit". Ale nikdy, fakt nikdy, jsem nenarazila na někoho, kdo by to pojímal tak patologicky, jak se tady uvádí. Max. v nějaký akutní fázi problému, nikoli chronicky a neustále.