Odpuštění má dvě roviny. Jedno je to klasické "už se na tebe nezlobím, všechno je v pořádku", jak odpouštíme dětem, že udělaly něco ošklivého.
Druhá rovina, a v ní se člověk pohybuje u většiny traumat, je "od-puštění" - pustit tu věc od sebe pryč, umožnit sám sobě přestat ji řešit a vázat na ni svoji energii.
Myslím, že v případě popisovaném Termix jde o tu druhou variantu, protože první by mi přišla poněkud přitažená za vlasy (ne-li padlá na hlavu).