pro babičku: Co se týče žalob, není to jednoduché. Já jsem po tomto zážitku, který opravdu málem končil mojí smrtí a poškozením dítěte (mimochodem dítě bylo poměrně velké - vážilo přesně desetkrát méně než já v netěhotném stavu) nebyla schopná ničeho, šok byl tak velký, že kdybych to měla ještě vyprávět právníkovi a něco organizovat, padla bych úplně(manžel na tom nebyl lépe).
pro Martinu: Co jsem udělala? Nebudu to přikrašlovat - uvadla jsem do naprosté pasivity, kontrakce jsem měla už před tím a "vyšetření" dost bolelo, tak jsem se scénou už nemohla vysilovat. Bylo to pro mě i manžela o to horší, že jsme před tím měli nikoli bezmeznou, ale stále ještě důvěru....

Pro ostatní, abych nestrašila - přežila jsem já i dítě (i manžel), člověk vydrží fakt hodně.