Ahojky,
Verun ahoooj, já si tě teda určitě pamatuji Ani nevím, že máš už dva chlapečky
Em nad globem jsem taky zvažovala, taky Míša rád prohlíží mapy a pořád se mě ptá kde co leží, kolikrát to nevím Tak v příštím roce ho třeba taky pořídíme, aspoň mi řekneš jaký má úspěch.
Moc jste mě teda nepotěšily, že jen u nás je to vypravování tak hrozné.
Medu s malou to vcelku jde, máme výhodu, že nemusíme nikam dovážet, školu máme poměrně kousíček pěšky, do školy chodím s Míšou jen když má na devět, když má na osm, chodí většinou s kamarádkou nebo kamarádem + chodí v tu dobu spousta dětí, jen od nás z baráku hned několik, tak ani nechce ať jdu s ním.
A pak vyzvedáváme, to vždy, protože ostatní chodí do družiny, tak nechci ať chodí sám.
To už je náročnější někdy vození do kroužku, který má dále, u nás poblíž nejsou moc sportovní pokud ho nechci dát do karate nebo juda, tak musíme dál.
Sem tam teda trošku rozhodíme režim, když třeba malá ještě spát nemá apod, ale vcelku už se přizpůsobila a jen díky tomu, že ráno je klidnější se Míšovi můžu resp. musím věnovat.
Jak říkám pořád, s těma dětma a prací zároveň je to horší, takhle jsem tu teď jen pro ně.