Já manželovi zašila k Ježíškovi rifle. Vypadá to jako blbost, ale x-krát jsem mu říkala, ať je hodí do popelnice, měl několik nových, tyhle měly skoro utrhlou nohavici a koleno měl celý venku....že prý je rád nosí. Co jsme se kvůli těm blbym kalhotům nadohadovali. Stal se z toho truc, kdy jsem si postavila hlavu, že na ty kalhoty nasáhnu. Já mu říkám: "Neumim šít, nemám stroj, ty kalhoty mají nohavici skoro celou utrhlou, to ti nezašiju a basta." Manžel zase: "Pravda, díra je to velká, ale nebyla vždycky takhle velká a dokud byla menší, dala se celkem snadno zašít". Řekla jsem mu, ať chodí třeba nahej, ale zašívat se nebude.
Pak byl v telce dokument Nemilovaní, kde se jedna postižená paní, která měla krátké ručičky, rozplývala nad svým mužem, jak je hodný a ohleduplný, že jí koupil bundu a u té bundy zkrátil a zapošil rukávy, aby jí mohla nosit. Muž si rejpnul, že láska holt dělá zázraky
No, láska skutečně zázraky dělá a jak se říká: "Když miluješ, není co řešit." Dnes v 7 ráno jsem začala a pak těžce nestíhala, proto je jedna půlka záplaty trochu preciznější, než druhá. Netušim, co ten filc udělá po vyprání, ale na efekt to je (záplata je ve skutečnosti rudá, ne tak do oranžova). Musim napsat, že manžel u stromečku zářil.