Ráchel,

ale Ty vycházíš z toho, jako by pomáhat by byla nějaká POVINNOST, za jejíž nesplnění by bylo potřeba se nějak omlouvat?

Já to tak vůbec neberu. Pomoct je dobrá vůle, někdo to dělá pravidelně, někdo jen když cítí potřebu, někdo to nedělá vůbec, ale ani ten přece nemá povinnost se cítit kvůli tomu špatně.

Já to vnímám tak, že ne/dobročinnost je zcela soukromou záležitostí dotyčného, kterou je spíš nevkusné se chlubit (myslím, že i v Bibli je něco v tom smyslu, že kdo se tím chlubí, tak už vlastně dostane odměnu na Zemi, kdežto tomu, o kom se to neví, bude odplaceno v nebi) a supernevkusné je zazlívat jiným lidem, že se neangažují tolik jako my.