nevim, fakt nevim

ja jsem byla vzorne dite, ze ktereho rodice mohli mit jen radost, i dnes jsem slusny clovek s "karierou", slusnym partnerem a vzornym ditetem, presto dochazelo a dochazi ke konfliktum...asi ze moji rodice byli a jsou "inzenyri lidskych dusi", ze mne nenechali na pokoji, nenechali mne zit si svuj zivot a mysleli, ze o mne budou do smrti rozhodovat ("co rekne tatinek, je svaty")....ze matka ma v poslenich letech i tendenci porovnavat se se mnou (napr. ve vzhledu) a snazi se z porovnani vychazet lip nez ja (verbalne)

ale uz je mi 45+ a vubec to neresim...reknu jim, co si myslim, a vubec nedbam na to, co mi rikaji oni...ale to je tak az poslednich cca 8 let