K ségře se chová jinak, taky spolu vycházejí líp. Je fakt, že ségra je mladší - kvůli mně se MUSELA vdávat za mého otce.


Cairo tohle je taky zajímavý, takový celoživotní zazlívání dítěti, že jsem kvůli němu neměla dobré manželství.
Kvůli němu - ve skutečnosti kvůli tomu, že jsem bohužel jako v případě mnoha dnešních šedesátníků, lezla do postele s někým, koho jsem sotva znala a pak jsem byla nemile překvapená, že bez antikoncepce je z toho dítě a nutná svatba, aby se přikryla ostuda.

Ovšem nepochopitelný je, že prvorozenému to matka "neodpustí", pak si s tímtéž nevhodným partnerem /o kterém už ví, že je nevhodný/, pořídí druhé, třetí dítě a těm už nezazlívá nic.

Napadá mi jen slovo nehoráznost.
Ale je fakt, že mám takových prvorozených ve svém okolí víc a většinou v nich nějak matky udržovaly tou nechtěností i pocit viny za to, že "matce zkazily život". Ty děti se následně snažily celý život být tak milované, jako sourozenec, nechaly si třeba i kadit na hlavu, ale tu samou lásku nezískaly.

Tohle je prostě hřích, který se neodpouští, protože ta ženská přece ví, že jí nikdo nenutil mít sex s klukem, kterého sotva zná nebo potkala na zábavě. Že to dítě za to nemůže. A ještě bych pochopila, kdyby prozřela a další děti nezplodila.
Ale když prozře ohledně partnera, přesto další děti zplodí se stejným otcem, ale je už miluje, kdežto na prvorozeném si vybije své frustrace, tak znovu říkám - nehoráznost.