Znám člověka, který trpí nepravidelnými záchvaty od mala. Nikdy neměl epilepsii "potvrzenou" jakože jasný nález. Ale občas měl velký záchvat-někdy jednou do měsíce, jindy jednou do roka.

1., epi může propuknout kdykoli během života a může se projevit i jako následek velkého stresu, ale člověk může mít jeden záchvat a nazdar nikdy víc /to měla třeba ségra/.

2. 3., alkohol i cigarety samozřejmě škodí i zdravému člověku, ale odpírat jedno pivo a tím vlastně navozovat stres, že něco nesmí... to je těžké. někdy je možná lepší dát si jedno pivko nebo skleničku vína a být v pohodě než "trpět" omezením.

4., Epi a sport se nevylučují, jen je třeba dbát zvýšené pozornosti např u plavání nebo podobných sportů, kde při záchvatu hrozí bezprostřední ohrožení. Jinak se sport naopak doporučuje.

5., Záleží na léku. Někdy se hledá a zkouší vhodný lék i několik měsíců, protože epi je spousta druhů a je potřeba to "vyladit".

v každém případě podle mě hrozně moc záleží na tom, jak člověk sám nemoc přijme a jak se s ní srovná. Pokud to přijme, bude si hlídat své limity, naučí se správnému a pro něj vyhovujícímu režimu, tak nebude mít problém v pohodě a relativně normálně žít.
Jsou horší zdravotní problémy, tady jde spíš o to, že v případě záchvatu nad sebou ten člověk ztratí kontrolu a to může trochu nahánět strach.

Je to asi těžké, ale čím víc bude "nemocný" a TAKÉ jeho OKOLÍ v pohodě, tím to je lepší pro všechny.

Nejdůležitější je tuto nemoc přijmout, vědět, že záchvat může nastat, vědět jak při něm pomoc, ale nijak víc ji nepřipomínat a nevyvyšovat