Uprostřed čtu tohle:

"Nutnost dovozu a stálá velká spotřeba vedla v našich textilních oblastech k pokusům o sestrojení spřádacích strojů. Pro potřebu menšestrové továrny řešil tuto otázku s úspěchem Engelbert Heinisch, mechanik Klapperothovy manufaktury. Heinisch byl původně stolář a později byl zaměstnán v menšestrové továrně. Jako zaměstnanec manufaktury začal se zabývat konstruováním spřádacího stroje. Prováděl údržbu v továrně a stal se továrním mechanikem. Neustále stoupající potřeba příze a zprávy o spřádacích strojích v průmyslové Anglii vedly Heinische k pokusům o sestrojení spřádacího stroje pro potřeby Klapperothovy továrny. Úspěšné pokusy zručného mechanika byly podporovány i vedením manufaktury.20) A když na základě získaných zkušeností sestrojil velmi dovedně lehký spřádací stroj ručně poháněný, zavedlo vedení závodu několik Heinischových strojů do provozu manufaktury. Počátkem devatenáctého století vyráběli přízi v menšestrové továrně již na 36 Heinischových strojích.21)

Roku 1805 dostal se Heinisch do sporu s vedením závodu. Jako mechanik továrny chtěl na svých strojích dále rozšiřovat strojové předení, ale žádal od továrny podíl na zisku. Když vedení Klapperothovy továrny odmítlo „tyto činy a spekulace na podíl privilegované továrny“ odešel Heinisch z Klapperothovy továrny a zřídil si sám přádelnu. V brzkém čase zařídil se výrobu na čtyřech strojích a přetáhl k sobě od Klapperotha několik přadláků, kteří nebyli spokojeni s podmínkami práce v továrně.22)

Ředitel závodu Josef Pohl podal stížnost na magistrát, že existence Heinischovy přádelny činí velkou škodu a příkoří c. k. privilegované továrně a zkracuje ji na jejich právech. Zároveň si stěžoval na odlákávání přadláků z továrny, což prý „zaviňuje fluktuaci dělníků a snižuje jejich píli a zájem na práci“. Podle přípisu ředitele Pohla tím, že Heinisch zřídil svou přádelnu a tím, že láká přadláky k sobě, způsobil mezi dělníky Klapperothovy továrny takový nepořádek, že když se od některého žádá větší výkon a píle, obdrží odpověď: „Já nemusím1 zde být, já mohu jít k Heinischovi“.23)

V důsledku stížnosti vedení menšestrové továrny magistrát zakázal pro odlákávání přadláků a zkracování c. k. privilegované továrny na právech Heinischovi provozovat přadláckou živnost na strojích. Přestože se Heinisch odvolal k magistrátu, zdůvodňoval své právo a prosil, aby nebyl zkracován na výdělcích k obživě, bylo proti němu v zájmu c. k. továrny zakročeno a znemožněno další strojové předení.24)"

To moc v jeho prospěch nesvědčí, spíš mi to potvrzuje to co píšu. Kdyby ten Klapperoth byl co k čemu, tka mu ten podíl nějaký dá, protože mu Heinsch zřejmě výrazně přispěl k prosperitě, ale byl to původně obyčejný dělník, jen velmi šikovný, dnes by zřejmě dostal šanci, doufám.