Dcera chodila do školy, kde jich ve třídě bylo osmnáct. Učitelka byla skvělá, s dětmi pracovala individuálně, vymýšlela jim projekty, ALE v té třídě se postupně nashromáždilo tolik dětí, co nestíhaly, že na ty lepší už učitelce nezbývala kapacita, i když se jim upřímně snažila zadávat doplňkové úkoly. Ty slabší děti prostě tak zdržovaly, že nestíhali probrat, co měli, takže před přijímačkami na gympl jsem musela já a pár dalších maminek tvrdě s dětmi doučovat a vozit na přípravky, protože jsme se nestačily divit, co ty děti všechno neumějí (a měly by). Přitom to, co ve škole brali, zvládaly spolehlivě, prostě to ale nebylo všechno, co tou dobou vědět měly.