Tak já se svým partnerem žiju 23 let, dítěti je devět a jmenuje se po mě. Pro mě to hodně znamenalo, já jsem ta hrdá matka, moje jméno je moje obchodní značka, a musím říct, bych prostě nedovolila, aby se dcera jmenovala po otci. Jsem mu vděčná, že to vzal. Nepotřebuju, aby se k dítěti hlásil jménem, dcera je jeho, je v rodném listě, je biologický otec, žádný náhradní táta.

Sakra, chlap má být rád, že mohl zplodit dítě s ženskou, o kterou stojí, ne aby se ženská radovala, že se k dítěti hlásí, to je snad samozřejmé.