Sama se nacházím v situaci, kdy bude o osudu mého dítěte z velké části rozhodovat soudní psychiatr či psycholog. Jsem rozvedená, mám ve vlastní péči tříletou dceru. Bývalý manžel se dva roky po svatbě, v době mého těhotenství, seznámil s partou narkomanů a začal si píchat tvrdé drogy (bylo mu 28 let). Bil mě, škrtil a podobně fyzicky napadal, v době mého těhotenství měl poměr s homosexuálem, který mu dával peníze na drogy (což jsem se dozvěděla až po porodu). Rok po narození dcery jsem od něj odešla, když odmítl pokračovat v léčbě a našel si nezletilou přítelkyni v partě narkomanů. V době před rozvodem se mě pomocí své matky pokusil vyhodit s malým dítětem na ulici a zmocnit se všech peněz z prodeje našeho domu. Podařilo se mi však (po strašlivých bojích, kdy jsem zhubla osm kg) prosadit pro sebe a dceru byt 1+1 (sociálky mi sdělily, že pokud nebudu mít odpovídajíc bydlení, mohou mi dítě odebrat). Jsem již rozvedena, dítě je v mé péči. Nervové potíže, které měla těsně po mém odchodu (spolu s ní) od manžela, již vymizely, je naprosto zdravá. Bývalý manžel žije s onou narkomankou, ale tvrdí, že oba dva již drogy neberou. O dceru jeví střídavě zájem a nezájem. V obdobích zájmu jí vozí dárky, ale ke mě se chová vulgárně, neplatí řádně na dítě a dcerku proti mě navádí. K ní osobně se chová velice hezky. V obdobích nezájmu nejeví zájem, i když jsem mu říkala, že se dítěti stýská. Mám nového partnera již rok a půl, žijeme spolu a pro dceru je to táta. Za několik týdnů se bereme a on by ji rád adoptoval. To však bývalý manžel nechce připustit. Tvrdí, že ji má rád, že na ní visí, přestože někdy i několik měsíců neprojeví zájem, potom zase by jezdil každé dva týdny (na tři hodiny). Již několikrát ztropil před dcerou vulgární scénu (například vyžadoval písemný příslib, že budu malou půjčovat jeho přítelkyni, které tehdy bylo 17 let a brala drogy). Po těchto scénách jsem mu obvykle styk zatrhla, ale byla jsem nucena ho opět obnovit pod hrozbou sociální pracovnice a podobných zainteresovaných úřadů, že mi to při nastávajícím soudu bude přičteno k tíži. Před třičtvrtě rokem mi přinesl potvrzení od jakési psycholožky z protidrogové poradny, že již plně abstinuje, když mi ho však předával, byl nepochybně pod vlivem drog. Nebudu však schopna předložit soudu důkaz, že je to pravda. Myslím, že styk s ním dceři psychicky neprospívá, jsem si téměř jista, že stále bere drogy (ale asi si již nepíchá, ale šňupe, aby nebyly vidět vpichy) a nejhorší jsou jeho období ztráty zájmu, dceři to velmi škodilo. Nyní ho již řadu měsíců neviděla (částečně díky mému zásahu, částečně opět ztratil zájem), nemluví o něm a je zcela šťastná. Asi se pokusím o zákaz styku, již jsem se však dozvěděla, že manžel bude u soudu tvrdit, že mi jde jenom o pomstu vůči jeho vlastní osobě a že chci dítěti vzít milujícího otce. Ze všech stran včetně mého právníka je mi naznačováno, že pokud se nedokáže, že stále fetuje, nemám na zákaz styku šanci. (A jak se to dokáže, když oklamal i odbornici z protidrogové poradny??!!!!) Prý mu budu muset dceru půjčovat a pokud ji to psychicky poškodí, styk se mu zakáže později. Opravdu budu muset nechat dítě psychicky poškodit, abych soud přesvědčila? Rovněž mi nepřipadá vhodná zamýšlená konfrontace dcery s ním (před psychologem), když se s ním jž nestýká a zapomněla na něj. I kdyby pak došlo k zákazu styku (v což nedoufám), dceři neprospěje, když se s ním setká (pravděpodobně si na něj vzpomene, je jí skoro 3,5 roku). Co si o tom myslíte? Má i takovýto otec nárok na styk? Před soudem pravděpodobně předvede dojemnou scénku o zoufalém otci, který umírá touhou po dítěti. Je to velmi dobrý herec a pokud není zrovna agresivní, působí (na rozdíl ode mě) velmi křehkým a bezbranným dojmem, řekla bych až žensky. Ženy mají sklon ho ochraňovat (pokud blíže nepoznají jeho pravou povahu.) Jistě soud ovlivní ve svůj prospěch. Já jsem bohužel praktického založení a dojemné scény neumím, to však nemění nic na skutečnosti, že svou dceru miluji a udělala bych pro ni vše, což se nedá říci o člověku, který její matku v těhotenství tloukl, a rovněž před malým miminkem matku bil a předváděl před dítětem vulgární scény, rodinu rozbil, dítě i s matkou se pokusil kvůli majetku vyhodit na ulici, na dítě řádně neplatí (dluh však není vysoký) a jeví jen přechodný zájem. On však tvrdí, že je to již minulost, to však tvrdil již před dvěma roky a nezměnilo se nic. Z dosavadního průběhu tohoto případu se mi však zdá, že převládá tendence vnímat ho jako chudáka, který šlápl vedle, ale má dobrou vůli vše napravit. Dítě pak má sloužit jako pokusný králík, zda bude změny schopen. Můžete mi prosím poradit? Chci pro dceru to nejlepší. Skutečně mi nejde o pomstu, jde mi jen o to ubohé dítě, které si již vytrpělo dost (měla silné nervové tiky a určité psychické problémy). Povedlo se mi obnovit rodinu, můj nastávající se k ní chová jako k vlastnímu dítěti, má ji velmi rád. (To však prý soud nebude zajímat). Ještě dodávám, že rodiče mého bývalého muže (tj. její babička a dědeček) o styk s dcerou nejeví zájem. Můžete mi prosím poradit? Máte stejný názor, tj. že šance na zákaz styku jsou minimální, případně že by bývalý manžel přes všechno výše uvedené měl dostat další šanci? Předem velice děkuji.