Znam zeny, ktere to maji vyvazene a pak znam zeny, ktere to maji nevyvazene. Ty co to maji vyvazene obvykle umi rict:" ne" a trvat na nem a nechat tatinkovi kojence, i nemocne zvracejici dite, a jit si po svem.
Tam, kde to vyvazene neni, obvykle byva hodna, laskava, materska zena, ktera si dlouhy cas nevsimne, kolik se toho na ni nabalilo a pozornost tomu zacne venovat, az kdyz je totalne vyhorela nebo se stane neco jineho varujiciho. Najit rovnovahu mezi tim je hodne tezke.
V pripade dve je asi cesta, to co pise Angrest, najit si neco pro sebe - psani cehokoliv, dobrovolniceni, rukodelne prace. A chce to, jak pise Lida, vymyslet si to a sama si to zaridit tak, aby se o dalo provozovat (hlidani a asi to ubranit pred muzem i detmi, ze delas neco, co "nemusis").