Řekla bych, že v dnešní době, kdy děti až tak moc nečtou (jsou samozřejmě výjimky), by měla být učitelka ráda, že syn čte vůbec něco. Poseroutka mi nepřijde vůbec závadný. Dětem se obvykle líbí. Třeba se na něm rozečte a postupem času přejde i na něco "hodnotnějšího".
Starší syn na první stupni nepřečetl jedinou knížku. Chytilo ho to až o prázdninách mezi 5. a 6. Mladší čte dobrovolně, ale hodně knížek přečte jenom do půlky a pak odloží. Hlavně, že čte aspoň něco.