Šuplíku, díky za podporu, je fajn vědět že někdo si i tady uvědomuje že život někdy není černobílý a snadná a chytrá "moudra" ne vždy fungují. Prostě že někdy může být něco mnohem složitější něž si někteří představují. Ono je to totiž něco jako fobie - z každé změny, z nového druhu jídla, a to se fakt neřeší snadno.
Syn to má i u jiných věcí, ale nejvíc se to u něj projevuje v jídle.

Ale je škoda, že když tady člověk napíše pravdu, tak je to důvodem k posměchu. Jasně, už od miminka jsem plánovala že bude mít takový jídelníček jaký má No ale prostě život se tak vyvinul, že jsme teď ve fázi kdy jsem ráda že sní aspoň něco, ať už je to cokoliv, a že to sní aspoň v nějakém množství větší než malém, byť jsou to furt dokola blbý těstoviny.

On není problém jen ten jídelníček, ale i to množství, všeho sní jen malou misečku, knedlík jeden atd...
A ten počet jídel - no když není maso, sýry ani zeleninu v identifikovatelné podobě, tak se cokoliv vymýšlí fakt těžko.

Já sama ani ve svém okolí dítě s podobnými problémem, nicméně i když jich možná není moc, prostě existují. Ale jsem byla až překvapená, že s naším jídelníčkem neměla až takový problém primařka z gastroenterologie (rozhodně ne takový jak tady mandelinka), ale myslím že ne proto že byl extra v pořádku, ale proto že tam se chodí s problémy a takové děti tam vídají, řekla bych že podle všeho asi i horší, takže my jsme jí tak nepřišli zas tak špatní . Dodáváme zvlášť vitaminy, vlákninu, laktulozu a další. Doporučila v podstatě pokračovat v tom co dělám, trpělivě pomaloučku zkoušet přidat hlavně teda zeleninu, což u nás je zatím možné je v zakamuflované formě.