Tohle známe v malém, dcerka má taky častou nemocnost, ale zároveň strašně silně reaguje na školní hodnocení. Jednička ji rozjede, čtyřka, pětka vykolejí na řadu týdnů. A přitom už vlastně bojuje o SŠ, protože její vybrané školy včetně gymplu nemají zkoušky a přijímají podle prospěchu ze ZŠ.

Jinak bohužel, obě děcka jsou nějak doučovací... Obě chodí v podstatě netknutí školským výkladem matematických předmětů a bez pomoci by byly na cca 3-4. U syna na G je teď cca 30% děcek v kvintě z M na 4 a hůř. Řešilo se to na tř. sch., že si s kantorkou děcka nesedla, že ty chytřejší ji rozkládají hodiny a ostatní jí nerozumí, žádali jsme zvýšenou míru ODBORNÝCH hospitací a nic. Co synovi nevysvětlím sám, nepochopí. Podobně na ZŠ dcery.

Vtip je imho v tom, že chytré dítě se naučí v podstatě samo. Ale naučit něco dítě hloupější, s různými hendikepy, to je opravdická pedagogika a to vyžaduje jistou individualizaci i v kolektivu. Mj. kluk to často po nemoci nepobral ani od spolužaček.