Kamarádka má dospělého syna, loni maturoval na průmyslovce, dostal se na VŠ, ale zadrbal ji a zdálo se mu, že na ni nemá, tak ji už v listopadu prakticky přestal navštěvovat; oficiálně ukončí studium teď v lednu, nejpozději v půlce února, kdy ho vyhodí, pokud to neudělá sám (nemá splněné kredity, škola kontroluje prváky po prvním semestru).

Problémy s prací byly už dřív, v létě se nikdy moc nesnažil brigádničit, jen tak piánko (14 dní max) (ačkoliv na tom jsou jako rodina finančně nemoc dobře a ty peníze mu zůstávaly pro vlastní potřebu). Po maturitě vesele proflákal prázdniny včetně kusu června - styl vstávám v poledne, pařím na PC, občas si vyjdu s kamarády, chodím spát ve tři ráno. V září nastoupil na brigádu tak půl úvazku cca, při kterém mohl chodit do školy, ale na konci září skončil a jinou nepokračoval. Od toho listopadu jede ve svém prázdninovém režimu. Doma občas s něčím pomůže (nákup, nádobí), ale to je tak všechno.

Kamarádka ho honí, aby si hledal práci, upozornila ho, že od února na něj nebudou přídavky ani výživné a že po něm bude chtít příspěvek na domácnost 4-5 tisíc. (V tom by bylo bydlení, jídlo, drogerie a částečný servis - praní apod.) Atmosféra dusná, syn ji obviňuje, že je na peníze (ona má minimální mzdu, další 2 děti mladší - předbrigádový věk, a partnera, který není otcem dětí, nicméně na domácnost přispívá a fakticky jí pomáhá děti živit - ale ani on nemá nijak extra plat). Syn tvrdí, že práci shání, ale ona má pocit, že čeká, až mu spadne do klína něco extra - nevidí ho nikam telefonovat, nikam chodit (teda od listopadu dvakrát kamsi šel se domlouvat, na místa typu podomní prodejce, nic z toho nebylo), když ho upozorní na něco třeba z rádia (brigáda, i relativně normální práce), prská ve stylu "to bych se nezahazoval".

Co s tím? Nemůže najít "páku". Je možné trvat na tom, aby se odstěhoval a živil se tedy sám? Něco jiného?