zažila jsem to. Ségra - dělala si, co chtěla, občas brigáda, doma nehnula prstem, nepřispívala, chodily upomínky na půjčky, dopisy neotevírala, jednou náhodou to našla máma a otevřela. Málem dostala infarkt, protože už to nebyla upomínka, ale výhružka exekuce - samozřejmě neotevřená. Vyhodila ji z baráku, ona pak bydlela s kamarádkama, pak s klukem, pak se zase vrátila domů, pak zase někoho měla... A závěr? Po deseti letech se probrala, seřvala nás na jednu hromadu, že měla hroznej život, že ji nikdo nepomohl, že ji máma vyhodila z baráku, že ji nenechala bydlet doma....S nikým se nebaví, máma je ta nejhorší. Ale že málem připravila mámu o bydlení kvůli exekuci už ji netankovalo. Je naštvaná na celý svět, protože splácí dodnes