Dokud starší nerozuměl, dostal občas placanec přes ruku, třeba, když rval žaluzie. Jak začal rozumět, už to nepotřebuju. Někdy ho plácnu přes zadek, když má zásek a jsem zoufalá, někdy to pomůže a pochopí, že to myslím vážně, třeba že nemá sedat do kaluže, že to není sranda, že se nezlobím jen jako. No a jednou jsem mu na ten zdek přetažená opravdu neplácala hodně a bylo mi z toho zle, cítila jsem, že jsem si vlastně jen ulevila, ale že jsem dospělá a on dítě, že na tohle nemám morální právo.


Táta mi dal jednou facku, když jsem mu v pubertě řekla, že je debil. Udělal dobře, bylo to jiné, než když mě řezal otčím, ten si právě na mě ulevoval. Táta mi dal vzpamatováka, donutil mě uvědomit si, že jsem udělala něco přes čáru.