Přiznám se, párkrát mi "ujela ruka" a syna jsem plácla , beru to jako selhání a ne jako výchovný prostředek. Symbolické plácnutí sice není ideální výchovný prostředek, ale dá se snad pochopit. Momentálně je syn v pubertě, to už fyzické tresty nemají smysl vůbec, plácnutí by se pubescent smál a mlátit ho nemíním. Pravda, občas mě vytočí tak, že bych měla i chuť mu pár facek dát, jenže vím, že to není výchova. Je jasné, že dítěti se musí vymezit hranice a vychovávat příliš liberálně taky není dobré. Fyzický trest je jednoduchý, ale není to řešení. Vychovávat bez fyzických trestů je složitější, zvlášť když je dítě hůře zvladatelné.