Martino - ne hned, to je jasný, bylo to s odstupem, dospělé dítě mám zatím jen jedno. Ale bavíme se o tom občas /o fyz. trestech/, protože ani z jedno mladších dětí to nemůže pochopit a občas chtějí, abych jim vysvětlila, co k tomu jiné rodiče vede a proč já to nedělám, když oni ano a i ty děti se tváří, že to je OK. Když jsem synovi řekla - ty bys chtěl být někdy bit? On zíral a prej - ne, to nechtěl. Ale stejně mi to pořád není jasný. Můj mladší syn se na tohle nikdy neptá, chodí už dlouho do školy, kde by se tohle netolerovalo a řešilo, tudíž - děti v jeho třídě bity nejsou stejně jako on a nemá šanci zjistit, že jinde je to naprosto běžné. Ten se zase upřímně diví dotazům svého staršího bratra.