Anni, přesně tak...když jsem po něčem toužila, žila tím a snažila se toho dosáhnout, utíkalo to přede mnou.
V okamžiku, kdy jsem to přestala honit a všemožně o to na sílu usilovat, vyřešilo se to "samo" tím nejlepším možným způsobem.
Tomu se říká "odpoutaná aktivita" - udělat všechno pro to, co chci...a pak to nechat, ať to dopadne, jak má, na tom výsledku nelpět.
Člověk pak ví, že se snažil a že udělal, co mohl...a že výsledek je ten nejlepší, co mohl být.

Bývala jsem takový dosahovač cílů s velkou vůlí po výsledcích...naštěstí mne to přešlo, zjistila jsem, že snaha k cílům je potřeba, ale že je třeba se od určitých oprostit a kupodivu právě to mne dovedlo ke splnění těch mých největších vnitřních přání.