U nás je ten rozdíl zhruba pětinásobný. Kdyby měl jít muž povinně na rodičák, přijdeme o dům, protože máme hypotéku nastavenou na jeho příjmy, ne na moje .

Holt by musel o ty tři měsíce nebo o jakou dobu tu jde vydělávat ještě víc, aby pokryl tu díru za rodičák. Pravděpodobně by tedy vyhodil zaměstnance, protože je to nejpružnější způsob, ztrátu příjmu vyrovnat .

A tak jo, teď jsem doma i bez rodičáku, v našem případě jde víceméně o nic, ale z principu mi ta představa "povinného rodičáku pro tatínky, aby zjistili, že vůbec mají děti" vadí a to hodně. Nějak mi uniká to, jak můžou tři měsíce ovlivnit zlepšení šancí na získání nebo udržení si zaměstnání (u mě třeba by návrat do zaměstnání o 3 měsíce dříve ředitelku asi pěkně rozhodil, kdyby za mě měla zástup, musela by ho vyhodit někdy v dubnu nebo by mě musela platit 3 měsíce nad stav, nevím ).

Celkově mi přijde, že každá taková povinnost ubírá na pružnosti systému, takže i když pár jednotlivcům pomůže, věyšině způspobí problémy a komplikace, které někdo před tím nedomyslel, protože přeci páchal dobro s těmi nejlepšími úmysly .