Myslím, že nešlo ani o kontext konkrétní doby (spíš o mnohem obecnější kontext války), ani o oko za oko a zub za zub, resp. o trest, dokonce v tomto případě ani o fanatismus. Šlo fakt o politické rozhodnutí, zda ponechat naživu krále jako symbol, kolem kterého se formovala zahraniční válečná koalice, agitující i v zemi. Tedy o rozhodnutí, zda touto cestou narušit zahraniční koalici chystající se vpadnout do Francie a omezit možnost rozpoutání občanské války (která nakonec zůstala omezena na Vendée). Z podobných důvodů byla popravena i Marie Antoinetta - kdybych to řekl hodně hrubě: kdyby nebyla původem Habsburkovna (tj. symbol pro Vídeň, stojící v čele protirevoluční koalice), ale pocházela třeba z Indie, pravděpodobně by přežila.

A má odpověď na otázku položenou v původním Zufině příspěvku: byla válka, ve válce bohužel jednotlivý lidský život často mění - ztrácí svou hodnotu. Král ukázal vcelku zřetelně, že dává přednost potlačení revoluce a návratu na trůn za pomoci cizí (královské) koalice. V tomto smyslu chápu i Robespierra i ty, co hlasovali pro popravu, a vnímalí to jako nutnost. Králův postoj byl dán jeho výchovou a celým dosavadním životem, je otázka, zda se vůbec mohl změnit a jak, ale viděl bych v rozsudku parlamentu spíš průvodní škodu války jako takové, jakkoli to zní odpudivě.