Já nelituju, ale já jsem obtížně zaměstnavatelná povaha . Stačilo, abych narazila na prvního šéfa-debila a už jsem se rozhlížela kam pryč a jak dál. První rok to byla bída a to mám profesi velmi specifickou a tu práci, co já, dělá u nás málo lidí. Stejně, než jsem se v tom naučila chodit, byl to problém.
Mám pocit, že málokdo, kdo si zvykne být vlastním pánem zvládne vrátit se do zaměstnaneckého poměru.
Momentálně se snažím skloubit práci a vyzvedávání děti a po pravdě, moc mi to nejde. Ale doufám, že se to taky časem naučím a že se to utřepe ....