Průšvih je, že už není kam zpátky, co jsem rozjela, se mi nechce zrušit. Na druhou stranu čím dál jasněji vidím, že oboje opravdu nedám. Měla bych ještě víc zabrat po večerech, abych viděla, jestli je opravdu reálné se tím uživit, ale jaksi už nemůžu, dny jsou nějak krátké a únava veliká.

Děkuju za všechny odpovědi, některé mi ještě víc zamotaly hlavu. Ale pomohlo mi, že jsem se tu mohla vymluvit